Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Orel
ObecOrel

Budova pekárny, dříve obecního úřadu (č.p. 67)

Orelský obecní úřad se v roce 2018 přestěhoval přes ulici do svého nového sídla, do domu č. p. 38, který byl nově vystavěn na základech původní budovy bývalého Tlapákova a později Baslova statku. Starý obecní úřad č. p. 67, kdysi také zvaný obecní domek, obecní radnice či místní národní výbor, po úctyhodných 138 letech přestal sloužit svému účelu. Poté obec dům pronajala oblíbené pekárně Jarča, která původně sídlila ve Slatiňanech a v březnu roku 2020, v obtížných covidových časech, začala péct a také provozovat prodejnu v Orli.


Radnice i věznice

Obecní domek č. p. 67 byl postaven roku 1880. Zdaleka nebyl využíván jen jako úřadovna starosty či místo porad obecního zastupitelstva. V knize Z letopisů obce Orle orelský historik Čeněk Florián domek charakterizoval: „radnice, hasičské skladiště, místnost pro chudé a věznice“. Už z tohoto výčtu je jasné, že pro řádné fungování obce bylo nezbytné, aby byl obecní domek také působištěm obecního strážníka. V době první republiky v Orli tuto práci vykonával po léta František Šebek. Rozhodnutí obecního zastupitelstva z roku 1922 ukazuje, že k jeho povinnostem patřila i služba ponocného a kromě toho měl pravidelně ráno, v poledne a večer zvonit na zvonek, který byl instalován přímo na obecním domku. Na konci první světové války Orelští nakrátko o zvonek přišli, když si pro něj v květnu roku 1918 přijeli vojáci a zabavili jej pro válečné účely. Starosta si jím tehdy naposledy zazvonil. Nový zvonek byl však na domek zavěšen již o tři měsíce později.

Obecní sluha, strážník nebo ponocný měl před zavedením elektrického osvětlení také za úkol starat se o petrolejové lampy, kterými se v Orli na ulicích svítilo. Musel je rozsvěcet, zhášet a čistit. Petrolejové lampy byly před č. 34, 43 a po postavení obecního domku byla jedna také u něj. Elektřina byla do Orle zavedena v roce 1920 a potom se za používání petrolejek pokutovalo.


Obecní chudobinec

Jako příbytek pro chudé přestal obecní domek č. p. 67 sloužit v roce 1929. Tehdy obecní zastupitelstvo schválilo záměr přistavět domku patro, aby tak vznikly vyhovující prostory pro chudobinec, vězení, zasedací síň, úřadovnu a knihovnu. Téměř na třicet let však zůstalo jen u tohoto plánu a místo toho v roce 1929 obec koupila k obecním účelům starý dřevěný domek č. p. 47. Zřídila v něm chudobinec, obecně zvaný pastouška. Jedním z prvních ubytovaných byl školník a obecní chudý Josef Hudec, který určitou dobu přebýval na půdě školy, ale byl odsud řídícím učitelem vykázán, protože sebe ani svůj příbytek neudržoval v čistotě. Hudec potom bydlel po stodolách a stájích. Chudobinec byl trvale ve špatném stavu, avšak zůstával velmi potřebný – například v době protektorátu byl přeplněný. V roce 1941 byl opravován, v roce 1950 zbořen.


Sídlo knihovny

Obecní domek sloužil také jako sídlo místní knihovny. Ta vznikla původně jako spolková knihovna spolku Čtenářská beseda a nejdříve byla umístěna ve škole č. 14. Když už tam pro ni nebylo místo, na několik let se uložila u pana Ždímala, aby byla v roce 1888 přenesena do nové školní budovy. Ani tady pro ni časem nebylo dost prostoru, neboť ve škole se zřizovala třetí třída. Nicméně pouť knihovny skončila šťastně roku 1898, když byla přesunuta právě do obecního domku. Provoz knihovny se sice někdy neobešel bez mrzutostí, protože lidé, kteří si chodili půjčovat knihy, nosili do radnice bláto, a tak s nimi knihovník raději někdy vyřizoval výpůjčky mezi dveřmi, nakonec bylo vše vyřešeno k obecné spokojenosti příspěvkem na úklid.

Po vydání zákona o zřizování veřejných knihoven se v obci v letech 1920 a 1921 sice jednalo o předání spolkové knihovny obci, nakonec však zůstala ve správě spolku s tím, že obec na knihovnu přispívala a půjčovat si z ní mohli všichni občané, nejen členové spolku. To bylo však již jen potvrzením daného stavu, tak již knihovna dávno sloužila.

Bezpečné útočiště knihovny v obecním domku selhalo, když 14. března 1947 přišla po prudkém jarním tání povodeň, která zatopila střed obce. Na silnici tehdy stálo 80 cm vody. Voda se dostala i do obecního domku a obecní knihovnu značně poškodila. Po rekonstrukci domku se knihovna v roce 1973 přestěhovala do prvního patra domu. To však již bylo období, kdy malá obecní knihovna postupně ztrácela na významu. Klesal zájem o výpůjčky, a proto se omezovala výpůjční doba.

 

Silnice u úřadu

Nějakému blátu nanošenému do obecního domku se nelze divit. Dlouho byla silnice u obecní radnice ve velmi špatném stavu, i když už se po ní proháněly automobily. V roce 1923 se alespoň upravovala a válcovala. V roce 1925 bylo třeba omezovat rychlost automobilů při průjezdu obcí. Obecní zastupitelstvo tehdy pořídilo značky „Auto 10 km/h“ a obecní strážník měl za úkol dávat pozor na projíždějící automobily. Pokud by jely příliš rychle, měl oznámit obecnímu úřadu číslo auta, aby mohl úřad viníka stíhat. O výdlažbě okresní silnice Slatiňany – Chrast – Skuteč bylo rozhodnuto v roce 1938, ale vše trvalo až do roku 1941, kdy byly dokončeny jednak práce na výdlažbě, jednak na kanalizaci, jež odvedla vodu potrubím, a příkopy ve středu obce tak mohly být zavezeny. Dláždění vydrželo dlouho. Asfaltovalo se přímo na dlažbu postupně od 70. let 20. století, část u obecního domku přišla na řadu v roce 1982.


Louže

Poblíž obecního domku č. 67 byla ještě v době první republiky také jedna z tzv. „louží“, tedy zásobáren vody pro případ požáru. Ve své době měly louže velký význam, protože domy byly z větší části dřevěné a požáry je velmi ohrožovaly. Většinou však byly louže plné bahna a musely se čistit, a proto byly postupně rušeny. Tato byla zasypána v roce 1934.


Stavební úpravy

Nástavba patra na obecním domku, schválená v roce 1929, byla nakonec provedena až v letech 1957 a 1958. Domek, tehdy sídlo místního národního výboru, se z větší části přestavoval brigádnicky. Místnosti v poschodí byly určitý čas využívány i jako byt. Po jeho uvolnění se prostory v roce 1973 upravily pro potřeby místního národního výboru. Také stojí za zmínku, že v roce 1987 se domek dočkal opravy střechy. Zásadní změny interiéru provedl nájemce, pekárna Jarča, před otevřením na jaře 2020. V roce 2022 obec nechala pekárně, nyní s novým názvem Pekařství Víšek, s. r. o., udělat novou fasádu.


 


 

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17
1
18
19 20 21 22 23 24
1
25
26 27 28 29 1 2 3

Svátek

Svátek má Oldřich

Zítra má svátek Lenka

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den mateřského jazyka
  • Mezinárodní den průvodců cestovního ruchu
  • Mezinárodní den boje proti kolonialismu