ohlédnutí za druhým ročníkem
Turnaje se zúčastnilo pět mužstev mladší přípravky a čtyři mladších žáků. Počasí nám přálo a tak jsme si mohli fotbálku užívat naplno. Obrovskou radost nám udělala domácí mužstva, kdy svým umem a bojovností mladší přípravka obsadila druhé místo a mladší žáci zvítězili a dokonce jsme měli i nejlepšího střelce. Nadšení naších mládežníků bylo obrovské a tak si můžeme říci, že naše snažení má smysl.
Rok se s rokem sešel a je tu opět čas na malé ohlédnutí. A nudná podívaná to vskutku není. V podstatě každý týden, po celý rok, se v areálu hřiště něco dělo.
Od jara jsme pokračovali s opravami a vylepšováním zázemí. Nejvýznamnější akcí první poloviny roku byla výměna oken na celé budově kabin. Ta by byla mimo naše finanční možnosti. Mohli jsme ji realizovat jen díky finančnímu daru od společnosti ALUKOV . Se stavebními pracemi nám pomohl Jirka Holík se svojí stavební firmou. Jirkovi i Alukovu za to patří náš velký dík. Po předchozích stavebních pracích přišla řada na malování, výměnu svítidel a další „zušlechťování“ interiéru (např. nové regály na míče a tréninkové vybavení). V létě došlo i na stánek. Nová pracovní deska, dřez, ohřívač, opláštění posezení – to vše by mělo přispět ke zvýšení komfortu pro návštěvníky akcí pořádaných v areálu hřiště. Pomyslný zlatý hřeb jsme si nechali na závěr roku. Naše TJ uspěla se žádostí o grant od Pardubického kraje na výstavbu nové garáže/kůlny. Díky tomu jsme se mohli pustit do výstavby. Po poněkud zdlouhavé administrativní části (kdo něco stavěl, ví, jak řehtá úřední šiml) jsme na přelomu listopadu a prosince položili základní kámen nové budovy. A věřte, že to bylo bez šampusu, papalášů a novinářů – pěkně ve vaťáku, v bagančatech a pracovních rukavicích (snad jen trocha toho šnapsu se tam našla). I přes pozdní začátek se nám do Vánoc podařilo udělat základovou desku. „Nádenické“ práce jsme zvládli svépomocí, odborné práce provedl znovu Jirka Holík a spol., který nám přislíbil pomoc i v další fází stavby.
Kdo jste se prokousali textem až sem, dozvíte se konečně něco i o sportovních aktivitách, které jsou samozřejmě hlavní náplní naší TJ. Tentokrát prohodím pořadí a vezmu to od nejstarších - tedy mužstva mužů. Trenérský tandem zůstal nezměněn – Fanda Čermák, Martin Havránek. Hodnocení je dosti rozporuplné. Na jaře se podařilo zachránit III.třídu a byly to nervy. Optimismus, co se týká posílení kádru o mladé hráče, se ukázal jako předčasný. Se začátkem nového ročníku jsme viděli, že kádr není zase tak široký jak jsme doufali. Množství zranění způsobilo, že na některé zápasy nastupovalo naše mužstvo s hodně vysokým věkovým průměrem, místy připomínající starou gardu při „pouťáku“. Nelze se proto asi příliš divit, že po podzimu to opět vypadá na boj o udržení. Snad jsme si svoji porci smůly vybrali, mužstvo se přes zimu dobře připraví a jarní část v pohodě zvládne, nejlépe v klidném středu tabulky.
Tak a dostáváme se k mládeži. Zde proběhlo několik změn. Starší se posunuli o kategorii výš, tedy z přípravky do mladších žáků. Změna je to poměrně výrazná. Hraje se na větším hřišti a ve větším počtu hráčů. I přes obavy, které jsme z přechodu o kategorii výš měli, to hoši zvládli poměrně velmi dobře a pohybují se ve středu tabulky s vyrovnanou bilancí 5-2-4. U této kategorie jsou již výsledky evidovány a mají vlastní tabulku, takže výsledky našeho týmu můžete průběžně sledovat na webu, případně novinách. Co je určitě příjemné, je stabilita kádru. Nikdo neodešel, naopak dva noví hráči přišli. U trenérů taktéž žádná změna – Jeníček, Kouba, Tomiška.
U mladší přípravky je největší změnou to, že se od podzimu účastní okresního přeboru mladších přípravek. V letních měsících zde trenéři propadali mírné depresi vzhledem k malému počtu hráčů. To však byl zřejmě pouze vliv letních prázdnin. Od září se situace výrazně změnila a dnes je v této kategorii 15 borců, což je skvělé. Výsledky v této kategorii nejsou směrodatné – někdy se vyhrává někdy prohrává, jednoznačně nejdůležitější je, že se hraje a že to děti baví. A to je to o co nám jde především! Nejmladších sportovců nám začalo dokonce chodit takové množství, že jsme je museli rozdělit na dvě skupiny. Tím nám vznikla před-přípravka, ve které je deset těch nejmladších. Tato kategorie zatím není zatěžována a stresována zápasy. Cílem je radost z pohybu a sem tam do toho nenápadně zamotat trochu fotbálku. U trenérů zde není také žádná změna – Míra Flídr, Káťa Flídrová a Jirka Červinka. Zde však není příliš důvodů k jásotu. Ne snad proto, že by trenéři dělali svoji „práci“ špatně, ale proto, že vzhledem k množství dětí by bylo třeba trenérský tým rozšířit.
Na závěr bych ještě rád zmínil letní fotbalový turnaj žactva a přípravek „Memoriál Miroslava Vodrážky“. V roce 2014 se uskutečnil první ročník. Ač jsme teprve sbírali zkušenosti s podobnou akcí, vše se vydařilo a spokojeni byli pořadatelé i účastníci. Rádi bychom z tohoto turnaje udělali tradiční akci, na kterou se všichni budou rádi vracet.
V Tělovýchovné jednotě děláme vše pro to, abychom vytvořili co nejlepší prostředí jak pro sportovce tak pro všechny návštěvníky hřiště. Proto bychom vás zde rádi uvítali v co nejhojnějším množství, ať již na sportovním utkání nebo při jakékoliv jiné příležitosti.
S obligátním pozdravem – sportu zdar a fotbalu zvlášť
M. Jeníček
Asi nejvýznamnější událost se odehrála hned na počátku roku 2013. Byla jí volební valná hromada, na které byl zvolen nový výkonný výbor a to v následujícím složení: Pavel Dostál – předseda, Petr Kouba – sekretář, Martin Jeníček – hospodář, Kateřina Flídrová a Jaroslav Strouhal – revizní komise, Rudolf Kouba, Lumír Loufek, Marek Mádlo, Vladimír Vostradovský st. – členové výboru. Rád bych na tomto místě poděkoval všem členům předchozího výboru za to, že dovedli oddíl až do dnešních dnů a díky tomu je na čem stavět, v čem pokračovat a co dále rozvíjet.
Tak trochu podle hesla „nové koště dobře mete“ jsme se pustili do několika akcí v areálu fotbalového hřiště: nátěr střechy na kabinách, nátěr kovových konstrukcí v areálu, oprava a výměna poškozených dveří v kabinách. Rozsáhlejší rekonstrukcí prošla klubovna. Zde jsme zavedli vodu a silnější rozvody elektřiny, připojili odpady a zbudovali kuchyňský kout. Smyslem těchto úprav je nabídnout lepší zázemí pro konání oddílových, obecních i soukromých akcí, ke kterým je klubovna i celý areál hřiště využíván. Hlavní plánované akce v letošním roce jsou výměna oken (většina je v havarijním stavu) a oprava sociálního zařízení. Většina prací byla provedena v rámci brigádnických hodin členů oddílu. Bohužel ne všichni členové oddílu se k brigádám staví tak, jak by se od nich očekávalo, což je ale problém, který nás trápí již mnoho let. Je to o to smutnější, že nám s opravami pomáhají i lidé, kteří nejsou aktivními členy klubu a ruku k dílu přikládají z čistého fandovství. Všem těmto příznivcům patří velký dík a doufám, že se jim jako oddíl budeme moci odvděčit, přinejmenším sportovními výsledky a předvedenými výkony.
Tím se dostávám ke sportovní činnosti klubu a vezmu to od nejmladších. Od jara 2013 jsme rozšířili činnost o tým mladší přípravky, tedy v našem případě spíš předpřípravky (většina dětí je v předškolním věku). Trenéry jsou: Jirka Červínka, Katka a Mirek Flídrovi. Přes počáteční rozpaky a ostýchavost dětí i rodičů (ze začátku chodily trénovat jen čtyři děti) se tento tým výborně rozběhl a v současnosti trénuje čtrnáct fotbalových nadějí. Na podzim odehráli první přátelské utkání s celkem Hr.Týnce. Trenéři byli nervóznější než hráči, k čemuž nakonec nebyl žádný důvod. Naši nejmenší zvládli zápas skvěle a po nadšeném výkonu skončilo utkání smírně 2:2. Druhým našim týmem, z pohledu věku, je starší přípravka. Trenéři: Martin Jeníček, Petr Kouba, Milan Tomiška. Toto jsou již “staří mazáci“. Válčíme spolu již třetím rokem a s hrdostí mohu říct – je to vidět! Po seznamovací sezóně 2012/13, kdy hráči zjišťovali o čem fotbal je (v sezóně jedna výhra), se v aktuálně rozehraném ročníku můžeme pochlubit aktivní bilancí 7-3-6. Z čeho však máme největší radost, je výrazně lepší herní projev- týmový i individuální. A na závěr ti nejstarší – “A“ tým. Trenéři: Fanda Čermák, Martin Havránek. Důvodem k radosti je, že se v posledních letech podařilo doplnit kádr o mladé hráče. Tímto se zajistilo fungování mužstva pro nejbližší období. Menší radost máme z nevyrovnanosti výkonů. Slušně odehrané zápasy se střídaly s vyloženě zpackanými. Především “výbuchy“ ve Slatiňanech a doma s Hrochovým Týncem nemají v historii orelské kopané obdoby. Každý problém má však své řešení, a proto věřím, že i výkonost „“A“ týmu se podaří stabilizovat na takové úrovni, aby nám náš “milovaný fotbálek“ přinášel jen samou radost. Kvalitu na to hráči bezpochyby mají.
Těšíme se na viděnou na hřišti. Sportu zdar a fotbalu zvlášť !
Martin Jeníček
Rok 1969 byl zlomovým rokem pro orelský sport. Dne 12. srpna 1969 byl založen oddíl kopané tehdy Tělovýchovné jednoty Sokol Orel na ustavující schůzi v hostinci u Novotných. Zároveň byl zvolen jeho výbor. Předsedou se stal Josef Loufek, jednatelem Václav Řehák, pokladníkem František Vaško, hospodářem Petr Švadlenka, vedoucím oddílu Vladimír Vostradovský, trenéry byli Miroslav Zemánek a Jaroslav Kubeš.
Založení oddílu provázelo velké nadšení. Např. Ladislav Mazuch přivezl dresy, Bedřich Boček zhotovil praporky, opatřil se míč. Dále bylo třeba získat povolení k hostování hráčů hrajících za Spartak Slatiňany. První utkání se hrálo 17. srpna 1969 proti Sokolu Dřenice, Orel prohrála 2:5. V okresní soutěži se oddíl umístil na 4. místě a v soutěži slušnosti na 1. místě. V roce 1970 zůstal výbor beze změny a dále kulturním referentem byl navržen Jindřich Šibal a kapitánem zvolen Zdeněk Mach. Byl uspořádán první sportovní ples a nadále byly ročně pořádány taneční zábavy.
Důležitým krokem bylo zahájení výstavby kabin na hřišti v roce 1971 a to brigádnicky. Dokončena byla 1972. Hráči tehdy odpracovali 2400 hodin evidovaných. Ihned po dokončení výstavby došlo k neshodám. Kabiny ani hřiště nebyly v majetku TJ. O využívání se hlásil SSM, pionýrská organizace a svazarm, které však neodpracovaly ani jednu hodinu. Podstatou neshod bylo nedořešení vlastnické otázky. V roce 1973 tehdejší MNV rozhodl, že budovy bude mít ve správě (nikoliv ve vlastnictví) TJ Orel s tím, že umožní organizacím v klubovně pořádat schůze. Předání kabin se řešilo ještě v dalších létech a teprve hospodářskými smlouvami z let 1975 až 1978 bylo provedeno předání pouze do trvalého užívání. Konečné řešení nastalo až po roce 1989. Trvalé užívání bylo zkomplikováno žádostí původních majitelů o restituci nemovitostí. Po dlouhých jednáních byla situace ukončena 6,3,2002 smlouvou o bezplatném předání nemovitostí mezi státem a TJ OREL a následně Protokolem o převzetí majetku dne 3,12,2002. Od roku 1976 zajišťuje administrativní činnost František Klesal. Zvláště po roce 1990 tato agenda silně narůstá.
Výstavbou kabin však budování neskončilo. Bylo třeba v roce 1976 opravit střechu a vybudovat kůlnu na pomocné nářadí a různé materiály. Také byla vybudována taneční plocha. Objevil se problém s vodou z místní studny, která byla silně znečištěna. Proto bylo přikročeno za spolupráce vedení obce k vybudování vodovodní přípojky na veřejný vodovod. Tím to neskončilo. Plocha hřiště nebyla v pořádku. Byla provedena rekonstrukce, plocha vyrovnána a znovu zaseta. Pro informace našich mladších členů se tyto práce dělaly brigádnicky všemi členy oddílu. To všechno za situace, kdy byl nedostatek peněz a muselo se chodit na brigády do JZD a tak získat prostředky na hraní fotbalu. Dále byly osázeny stromy kolem hřiště - a dnes po létech je vidět jak je hřiště pěkné.
Výstavba potom dále pokračovala v roce 1987, kdy byla vybudována plocha na volejbal. Po roce 1990 byla vyasfaltována. Bohužel nenašel se nikdo, kdo by oddíl zorganizoval, Byla vystavěna budova bufetu. Další výstavba pokračovala až v roce 1998, kdy bylo zavedeno plynového topení do kabin a teplé vody na sprchování. Následovala rekonstrukce sprch a záchodů, napojení na kanalizaci a zastřešení bufetu. Plocha hřiště vyžadovala neustále udržování a tak nám vypomohl OŮ Orel, který zakoupil motorovou sekačku. Zároveň byla vykopána studna, nutná k zavlažování hřiště v suchých obdobích.
Oddíl kopané od roku 1971 hraje v okresní soutěži. Fotbal se těší největší oblibě a hrála ho většina žáků v obci. Stále však byl nedostatek trenérů. V roce 1974 oddíl kopané postoupil z okresní soutěže do okresního přeboru, kde se v v létech 1975 a 1976 umístil na 9. a na 4. místě. Rok 1977 znamenal sestup zpět do okresní soutěže, kde se umístil na 12. a na 14. místě. Sestupná tendence fotbalu pokračovala a až v r. 1980 se podařil alespoň návrat do III. třídy okresní soutěže. V té době měla tělovýchovná jednota 130 členů. Předsedou až do roku 1981 byl Josef Loufek, který byl ve funkci 30 let (již před založením oddílu kopané). Vystřídal jej Václav Hrdý a v roce 1983 Vladimír Vostradovský. Dále pokračovali: Marie Beranová, Václav Boháč, Josef Starý, František Vaško, Rudolf Kouba.
V průběhu let se pořádaly fotbalové turnaje: V r. 1980 žákovský turnaj k 60. výročí založení jednoty Sokol v Orli, v r. 1982 se uspořádal již 3. ročník žákovského turnaje, v r. 1983 turnaj „O míč Ivo Viktora“. V r. 1988 soutěžila v kopané tři družstva - muži dorostenci a žáci. V r. 1989 se fotbalové mužstvo, dorost i žáci rovněž účastnili okresní soutěže. Žáky trénoval Josef Beran a Jiří Palatáš, dorost Karel Víšek a Miroslav Dušánek, muže Vladimír Vostradovský a Zdeněk Mach. Tomto roce se slavilo 20. výročí kopané, setkali se bývalí hráči a činovníci a byl uspořádán žákovský turnaj.
Po listopadu 1989 se mohla obnovit Činnost Sokola. Výbor rozhodl, aby TJ zůstala členem struktury tělovýchovných jednot celostátních. Důvodem bylo, že náplní sportovní činnosti se stal fotbal. V roce 1999 byl uspořádán fotbalový turnaj u příležitosti oslav 60. výročí založení oddílu kopané. V r. 2002 trénoval žáky Josef Michek a Pavel Mašek, dorost Jaromír Jedlička a Roman Bártl a muže Vladimír Vostradovský st. a ml.
Provedeme-li souhrn uplynulých 43 let, můžeme konstatovat: Založením oddílu kopané nastal obrat ve sportovní Činnosti obce.
Počet členů TJ je neustále kolem 120. Registrovaných členů fotbalového klubu je 64. Je tedy jedinou masovou organizací v obci.
Bylo zde vytvořeno středisko, kde se mohou soustřeďovat nejen fotbalisté ale i všichni občané obce Orle. Pořádají se zde různé oslavy - den dětí, rozloučení s prázdninami, obecní slavnosti jako např. oslava obecního praporu, hřiště je přístupné i dalším organizacím (hasiči, chovatelé apod.) a je zde možné pořádat oslavy i osobního charakteru. Místní hřiště pronajímáme i jiným oddílům (Zaječice, Chrudim). Můžeme ale také konstatovat neustále sestupnou tendenci sportovní činnosti zvláště v poslední době. Stále menší zájem o fotbal, nedostatek funkcionářů a trenérů a hlavně nezájem i mladých členů oddílu o dobrovolnou práci. Byl nedostatek žáků, chybějí dorostenci a s největší námahou se udržuje jedno mužstvo. Od roku 2012 se opět obnovila činnost žáků, kterých je již čtrnáct.
Z přehledu, který jsem přednesl, vyplývá, že od počátku založení oddílu bylo vidět hlavní podporu obecního zastupitelstva. Zvláště po roce 1989 se to citelně projevuje - obec je hlavním sponzorem naší činnosti. Bez pravidelné podpory obce by se nedařilo tělovýchovu v naší obci provozovat, Dalšími sponzory jsou podniky ORZES Orel, které nám vypomáhá hlavně s udržováním hřiště, firma ALUKOV Orel, která zakoupila čtyři sady dresů a pomohla i materiálně s opravou zařízení, autoškola EURO, sázková kancelář FORTUNA (dvě sady dresů), AGROMETAL Nový Dvůr, T-AGRO TRADE Tišnov.
Tělovýchovná jednota OREL věří, že i v dalším období bude spolupráce v obci pokračovat a vzhledem k růstu počtu obyvatelstva dojde i k rozšíření činnosti.
Ing. František Klesal
Dnes je: 16. 05. 2023
Svátek má Svatoslav
Státní svátky a významné dny na dnešek:
Zítra má svátek Barbora